Už jste někdy přemýšleli, co všechno „běží v pozadí“, když si jen otevřete notebook a pustíte se do práce? Možná to působí jako drobnost – pár kliknutí, pár zpráv, jedno video před spaním. Ale digitální pohodlí má svou cenu, i když o ní na první dobrou nevíte. Přečtěte si náš článek a zjistěte, jak může mít i běžné používání technologií větší dopad na životní prostředí, než byste čekali.
Když se mluví o uhlíkové stopě a dopadech na životní prostředí, většinou si představíme dopravu, továrny nebo plastové obaly. Málokdo si ale uvědomí, že velký díl zátěže vzniká i ve chvíli, kdy jen sedíte u počítače, koukáte na seriál nebo posíláte e-mail. IT průmysl dnes roste tak rychle, že jeho dopad už nejde přehlížet. A i když působí nenápadně, jeho zásah do životního prostředí je mnohem větší, než se zdá.
Právě proto je dobré začít přemýšlet o udržitelnosti i v oblasti technologií – i malá rozhodnutí mohou mít velký vliv na naši ekologii a ochranu životního prostředí.
Proč má každé kliknutí svou cenu
Digitální služby působí lehce a bez odpadu, ale v realitě za nimi stojí obrovská infrastruktura – datová centra, kabely, vysílače, servery, miliardy zařízení… a hlavně energie.
A právě tady se ukazuje, že technologie nejsou úplně „neviditelné“. Každý přenos dat, každé uložení souboru nebo cloudová služba se propisuje do celkové energetické náročnosti – a tím i do toho, jak si vedeme z pohledu udržitelnosti, ekologie a ochrany životního prostředí.
Podle dostupných dat tvoří IT sektor zhruba 3–3,5 % celosvětových emisí skleníkových plynů – tedy podobně jako celá námořní doprava.
Zajímavost: Datová centra dnes spotřebují 1,3 % světové elektřiny, což se dá srovnat s roční spotřebou některých států.
Kolik energie spolknou zařízení, která používáte každý den
Možná se zdá, že notebook nebo telefon žádné velké emise nevytváří. Jenže největší část energie se nespotřebuje doma u zásuvky, ale v celé síti, která zajišťuje připojení, přenos dat a ukládání informací.
Několik faktů:
- spotřeba energie digitálních technologií každý rok roste,
- v domácnostech mohou televize, počítače a další elektronika tvořit výraznou část spotřeby kvůli dlouhé době provozu,
- i režim „stand-by“ umí spolknout podle některých odhadů až kolem 10 % světové elektřiny.
Když to poskládáte dohromady, zjistíte, že dopad nevzniká samotným jedním sledováním videa, ale celkovou poptávkou po streamování, která zvyšuje zátěž datacenter.
Zajímavost: Některé starší predikce odhadovaly, že by ICT sektor mohl dosahovat až 20 % světové spotřeby elektřiny. Reálnější odhady jsou však nižší – kolem 8–10 % v příštích letech.
Kam mizí stará elektronika a proč je to problém
Další velkou zátěží je elektronický odpad. Každý telefon, notebook nebo tablet jednou doslouží – ale většina zařízení končí jako odpad mnohem dřív, než by musela, protože lidé často mění elektroniku kvůli trendům. Právě zbytečně krátká životnost má na životní prostředí ještě větší dopad než samotné používání.
- V roce 2019 vzniklo 53,6 milionu tun elektroodpadu,
- do roku 2030 má toto množství narůst o 30 %,
- v některých oblastech Afriky jsou naměřené toxické látky až 220× vyšší než evropské limity.
Tyto toxické látky se uvolňují do půdy, vody i ovzduší – a škodí nejen místním lidem, ale i celým ekosystémům.
AI, vyhledávání a další nenápadní „žrouti energie“
Nárůst umělé inteligence přináší i výrazný růst nároků na energii. Trénování modelu GPT-4 si podle odhadů vyžádalo až 52 812 500 kWh. A to mluvíme jen o jednom modelu. A není to jen AI. I běžné vyhledávání má svou uhlíkovou stopu – jeden dotaz odpovídá přibližně „ujetí jednoho metru autem“. Problém je, že lidé na světě provedou denně zhruba 8,5 miliardy vyhledávání.
Tip: Přečtěte si článek o tom, jak technologie pomáhají firmám šetřit planetu i náklady.
Technologie nejsou jen problém – mohou být i řešením
I když IT průmysl planetu výrazně zatěžuje, určité zlepšení přináší hlavně efektivnější provoz a postupné snižování energetické náročnosti. Samo o sobě to z IT sektoru udržitelný obor nedělá – skutečný potenciál spočívá spíše v tom, že IT technologie mohou pomoci hledat nové, výkonnější a ekologičtější energetické zdroje nebo optimalizovat procesy v jiných odvětvích.
Moderní cloudové služby sice zefektivňují provoz a mohou nahradit desítky lokálních serverů, nebo pomáhat optimalizovat dopravu a řízení budov, ale to samo o sobě neznamená, že IT sektor svou ekologickou stopu aktivně snižuje. Celková spotřeba stále roste – technologie jen umožňují, aby některé procesy byly méně plýtvající než dřív.
Co s tím můžete dělat vy a co mohou dělat firmy
I malé změny v každodenních návycích umí dlouhodobě výrazně pomoct – a jsou základem pro větší firemní i osobní udržitelnost. Dobrá zpráva tedy je, že část trendu můžete ovlivnit i vy:
- prodlužováním životnosti zařízení,
- opravami místo výměn,
- vypínáním zařízení místo stand-by,
- tříděním a správnou likvidací elektroniky,
- omezením zbytečného ukládání dat (např. tisíce duplicitních fotek).
Firmy mají ještě větší možnosti – investovat do efektivnějších datacenter, minimalizovat energeticky náročné procesy, nakupovat obnovitelné zdroje, plánovat cirkulární nakládání se zařízeními nebo snižovat plýtvání daty.
Zajímavost: Snížení spotřeby stand-by režimu na 1 watt by ušetřilo až 2 megatuny CO₂ ročně (více zde).
IT není nepřítel, jen potřebuje lepší péči
IT technologie nám výrazně pomáhají, ale zároveň neseme zodpovědnost za to, jak je používáme. A čím vědoměji k technologiím přistupujete, tím menší uhlíková stopa za vámi ve výsledku zůstává. Digitální svět neroste do prázdna – bere si energii, suroviny i prostor na skládky. Když začneme přemýšlet nad tím, jak technologie provozujeme, jak často je měníme a jak s nimi nakládáme, můžeme výrazně snížit jejich dopad.
Zdroj obrázku: ruixue /
